Něco je hodně špatně se světem, když jeden chorý člověk sám ohrožuje celý svět. Na záběrech z poslední doby je vidět klesající rozhodnost v hlase, i vypovídající řeč těla ruského diktátora, není divu.
Naše země by dnes potřebovala tisíce rodin, jako byla rodu Mašínů! Dokážeme svými životy být hodni jejich odkazu a vykonané práce? Času moc nezbývá, ale nikdy není pozdě – kdo nebojuje je předem poražen. Jen ten, kdo bojuje, má naději na vítězství!
Skutečnou elitu nemáme, o to více zbabělosti ve vedení země než v roce 1938. Sami jsme si ji likvidovali. Je jen na občanech, zda budou jako ovce čekat na zaslouženou porážku, nebo bojovat s rizikem porážky, ale s nadějí na vítězství?!
„Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše.“ Tomáš Baťa
Český stát by však měl poskytnout Popperovým náhradu za neprávem zabavený majetek. V každém případě je smutné, že se svérázným počínáním prezidenta Beneše máme potíže i v současné době.