"Asi to tak má být", řekla mi ukrajinská organizátorka. Rozloučili jsme se. Jeden z nás čtyř byl Čech. Jeho syn padl na Ukrajině. Bojoval v Ukrajinské armádě… Jistě bude také mezi vyznamenanými. Čest jeho památce.
Český premiér a miliardář Andrej Babiš již léta podněcuje protiimigrační nálady ve své zemi. Pro jeho firmy však pracuje mnoho cizinců, kteří do České republiky přišli za sporných okolností.
Rusové utočí na civilní cíle, Ukrajinci na strategické a vojenské. V čem se liší dnešní barbarské chování Ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajině od chování Rudé armády na dobytém území během II. světové války?
Ukrajinci nám ukazují důležitou věc - naděje neumírá poslední. Naděje je nesmrtelná. Myslete na to, až si budete říkat, že nemá smysl snažit se o zdánlivě nemožnou věc.
Nikdo za nic nemůže, nikdo nic netušil, protože kdyby tušit mohl, nemohl by to říct a ti co tušili a věděli, už dávno sedí jinde. Bohužel ne tam, kde by měli. Firma je v likvidaci, drony nedostaneme, peníze nedostaneme, občane zapomeň.