Díval jsem se na televizi a sedmiletý synek se zarazil nad slovy řečníka: „Chceme patřit k Evropě, chceme jít do Evropy“. Zeptal se mne: „Proč to říká, my přece k Evropě patříme, jsme evropská země, nemám pravdu?“
V ČR lidé odmítají zapomínat, relativizovat zločiny, stojí jednoznačně na straně obětí, nikoli agresora. Občané se za podobná veřejná prohlášení stydí a jednoznačně se od nich distancují, nepovažují je za výraz hodnot této země.
Něco je hodně špatně se světem, když jeden chorý člověk sám ohrožuje celý svět. Na záběrech z poslední doby je vidět klesající rozhodnost v hlase, i vypovídající řeč těla ruského diktátora, není divu.
Patočka to označuje jako „praktický nihilismus", který je nebezpečný v tom, že člověk rozpoutává obrovské sily, které ho vtahují do procesů, nad nimiž sám nemá kontrolu.
Jedinou účinnou obranou v kyberprostoru je chovat se a žít slušně, byť i toho může AI zneužít. Člověk má čisté svědomí a může alespoň spát klidně. Otázka je jak dlouho ještě?