Spravedlnost existovat nepřestala. Lidé ji ztratí, zničí je. Nelze ji zničit. Spravedlnost je uznání toho, že existuje. Nejtemnějším zlem lidstva, nejničivějším nástrojem tyranie ze všech nástrojů, jaké kdy lidé vynašli, je neobjektivní právo.
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Soudce se nemůže postavit takové síle v pozadí. Rozsudek byl dán předem. Očekávám, že HPŽ podá kasační stížnost z principu, jako součást sílícího boje za záchranu demokracie a základních lidských práv a svobod.
Jeho poctivost byla jako nástroj sloužící nepoctivosti druhých. Poctiví jen dávali, nepoctiví jen brali. Poctiví prohráli, nepoctiví vyhráli. Jak dlouho může dobrák zůstat dobrákem za režimu, který má za cíl páchat dobro?
Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?