Svoboda slova a právo na informace o veřejných osobách má vždy svoji cenu. Penězi se nevyjadřuje, stejně jako za ně nelze koupit „dobrou pověst“. Tu si člověk buduje svým životem, ne hromaděním rozsudků, jako náplní nešťastného, zmařeného života.
Spravedlnost existovat nepřestala. Lidé ji ztratí, zničí je. Nelze ji zničit. Spravedlnost je uznání toho, že existuje. Nejtemnějším zlem lidstva, nejničivějším nástrojem tyranie ze všech nástrojů, jaké kdy lidé vynašli, je neobjektivní právo.
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Pod vedením Jana Antonína Bati se tato kontinuita proměnila v bezprecedentní expanzi. Organizace se rozrostla z přibližně 16 500 zaměstnanců v roce 1932 na více než 100 000 zaměstnanců po celém světě...
Soudce se nemůže postavit takové síle v pozadí. Rozsudek byl dán předem. Očekávám, že HPŽ podá kasační stížnost z principu, jako součást sílícího boje za záchranu demokracie a základních lidských práv a svobod.