To, co samo sebe nazývá Českou republikou, není žádným spořádaným právním státem, nýbrž pouhým zkorumpovaným mafiánským oligarchátem východního typu. Mafiánským praktikám na české politické scéně mohou odolat jen mravně silné osobnosti.
Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.
Nikdo za nic nemůže, nikdo nic netušil, protože kdyby tušit mohl, nemohl by to říct a ti co tušili a věděli, už dávno sedí jinde. Bohužel ne tam, kde by měli. Firma je v likvidaci, drony nedostaneme, peníze nedostaneme, občane zapomeň.
Díval jsem se na televizi a sedmiletý synek se zarazil nad slovy řečníka: „Chceme patřit k Evropě, chceme jít do Evropy“. Zeptal se mne: „Proč to říká, my přece k Evropě patříme, jsme evropská země, nemám pravdu?“
Něco je hodně špatně v naší zemi, když je něco takového možné. O děsivých případech píši už cca 20 let, často jako jediný. Bude-li to přehlíženo a neřešeno, doplatíme na to všichni, včetně našich potomků a dříve, než tušíme.