Kdy najdeme odvahu napsat pravdu o našich skutečných dějinách?
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.
Nastoupit léčbu z nenávisti a předsudků a nepřizpůsobivosti a popírání historické reality je v současném globálním světě pro Čechy naprosto nezbytné k jejich kulturnímu přežití.
Doporučuji k přečtení a k zapamatování tučně zvýrazněný text, a především informace a názory Martina Mejstříka. Byl bych překvapen, kdyby tuto konferenci vysílala veřejnoprávní ČT v přímém přenosu, či alespoň o ní informovala.
Doba takové lidi nutně potřebuje, chce-li společnost přežít. Připomínají nám skutečné hodnoty. Bez nich pozbývá skutečný lidský život smysl. Vzpomeňme také na Karla Kryla a Martu Kubišovou, která také měla a stále má, české společnosti co říci.
Velvyslanec Čistecký je tam doslova k ničemu. Je toho velmi málo, co díky svému psychickému onemocnění může vykonávat (např. zvládne vhodit hlasovací lístek do urny). Jen šíří, díky své manio-depresivitě strach tím, jak je nevypočitatelný v chování.
Co s tím, když povaleči z Ďáblova orchestru kydají na vzpomínku hnůj slovních polucí a servilitu zvratků „vše pro revoluci“? Když vryli na oplatku kladivo s provazem a v chrámu cvika mastí?!... Zní koncert od Brahmse pět minut před popravou ...