Baťova účast na projektu Crisis nebyla omezena jen na film. Byla úzce propojena s rozsáhlou humanitární sítí, která zachránila životy tisíců lidí během rozšiřování nacistické moci.
This was not improvised; by 1938–39, the Baťa organization had established a structured rescue network that ultimately enabled thousands of people to escape during one of the most dangerous periods in modern history.
Few films in history carry no copyright yet change the course of public awareness. Without Baťa’s resources, personnel, and approval, this landmark warning against Nazi aggression would never have seen the light of day.
Jen málokterý film v dějinách nemá žádného držitele autorských práv a přesto změní společenské vnímání; Crisis je jedním z nich. A v jeho pozadí stál Jan A. Baťa
Jan’s faith proved right. Truth rose—slowly, stubbornly—until it broke the surface. His name, once buried under accusations, stands again for initiative, fairness, courage under pressure. He never came home. But in memory—and in the record—he has.