Jeho poctivost byla jako nástroj sloužící nepoctivosti druhých. Poctiví jen dávali, nepoctiví jen brali. Poctiví prohráli, nepoctiví vyhráli. Jak dlouho může dobrák zůstat dobrákem za režimu, který má za cíl páchat dobro?
Neubránil jsem se výčitkám, proč jsem Karla Vaše neudusil polštářem. Jak by mne asi soudila společnost, která tohoto masového vraha ochraňovala 50 let? Možná bych už tyto řádky nenapsal…
„Neplýtvej hněvem. Touha dosáhnout cíle je nutným předpokladem činu směřujícího k jeho dosažení. Čin je zase nutným předpokladem cíle, o který stojí za to usilovat.“
Závěrečná slova otce nevinného jsou obžalobou české justice, policie a výzvou všem slušným lidem nebýt ke svému okolí a potížím druhých lhostejní. Snadno se to může přihodit každému, kdo příliš ohrožuje moc v její bezbřehé, nekontrolovatelné moci.
Jak nám dnes chybí sedlácký zdravý rozum, jejich statečnost, vztah k půdě, přírodě a tradicím předků. Nikdo z viníků nikdy nebyl potrestán, přesto že v devadesátých letech 20. století většina z nich ještě žila. Neodejmutelná ostuda nás všech!