Tlak na sociální systémy nejspíš poroste a konflikt mezi produktivní schopností a nároky na solidaritu může být jedním z určujících napětí budoucnosti. Král je nahý. Jeho maturitní záznamový arch je vyplněný k dokonalosti, ale přesto prázdný.
Baťa používal rozum. Prosadil jej ku prospěchu firmy, spolupracovníků i země. Nepotřeboval k tomu zákony, předpisy a nařízení. Ty měli díky jeho systému spolupracovníci v sobě. Chceme-li, být úspěšní, stačí převzít a realizovat systém Baťa.
Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.
Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bývalý velvyslanec ve Francii senátor Pavel Fischer, mluví nezvykle tvrdě, kdy jinak mluví uhlazeně, diplomaticky. Za jeho slovy je ukryto velké pokrytectví.
Budeme o dnešních zločinech psát zase až za 30 let, nebo opět budovat nové Muzeum Paměti národa za 50 let o dnešním dění, zamlčovaném před veřejností, jako za vlády KSČ? (Ne)závislá média o nich ví, ale poslušně mlčí, stejně jako v 50tých letech ...