Obvodní soud pro Prahu 1: 18.11.2024: Od výprasku k „výprasku“
„Když já jako daňový poplatník nepodám včas daňové přiznání a nezaplatím daň, stát mně sankcionuje. Naproti tomu podle tohoto rozsudku stát zákonem stanovené lhůty dodržovat nemusí.“
„Když já jako daňový poplatník nepodám včas daňové přiznání a nezaplatím daň, stát mně sankcionuje. Naproti tomu podle tohoto rozsudku stát zákonem stanovené lhůty dodržovat nemusí.“
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Následující texty mohou vyvolat nevolnost, nechutenství, morální paniku, a rozhodně, měli-li jste kdy jaké, ztratíte poslední iluse o Policii České republiky jako o tom, kdo v této zemi prosazuje právo a pomáhá obětem těch, kteří je porušují.
Budeme o dnešních zločinech psát zase až za 30 let, nebo opět budovat nové Muzeum Paměti národa za 50 let o dnešním dění, zamlčovaném před veřejností, jako za vlády KSČ? (Ne)závislá média o nich ví, ale poslušně mlčí, stejně jako v 50tých letech ...
Ani po 35 letech nezná česká společnost plně pravdu o své předlistopadové minulosti. Nedivme se. Nemálo těch, co využili totalitu ke snadnému živobytí, využilo podobně demokracii ke stejnému. Cinkání klíčky nikoho a nic nemůže ohrozit.