Česká republika by měla přijmout preventivní opatření ve školství na základě zkušeností z Německa, Francie a Švédska. Zavedením těchto kroků může zabránit zhoršování podmínek ve vzdělávání a zajistit bezpečné a kvalitní prostředí pro žáky i učitele.
„Věrnost mému lidu pro mě znamená víc než můj majetek nebo můj život.“ Jan A. Baťa nemluvil nahlas, protože nemohl riskovat životy těch, kdo sami mluvit nemohli. Toto mlčení, tehdy nepochopené, si dnes žádá uznání.
Něco je hodně špatně v naší zemi, když se takto chová k dětem, kdy jejich zájem je na posledním místě. Vzhledem k probíhajícím právním krokům nemohu sdělovat další podrobnosti.
V době okupací kolaborujeme, udáváme, přežíváme za každou cenu. Nehrozí-li nám žádné nebezpečí, jsme najednou „hrdinové“ a „bojujeme“ proti bezbranným. Za naši svobodu museli bojovat většinou druzí.
Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.