„Neplýtvej hněvem. Touha dosáhnout cíle je nutným předpokladem činu směřujícího k jeho dosažení. Čin je zase nutným předpokladem cíle, o který stojí za to usilovat.“ Ayn Randová „Atlasova vzpoura“ (1958).
Dnes, v naší době, jako by se kolektivismus, vláda těch, kdo žijí z druhé ruky, ta odvěká stvůra, utrhla ze řetězu a začala vztekle řádit. Dotlačila lidi na úroveň takového intelektuálního ponížení, které nemá v historii lidstva obdoby.
„Vážně jste si mysleli, že zákony píšeme proto, aby se dodržovaly? My chceme, aby se porušovaly, pokud vám to ještě nedošlo, tady proti sobě nemáte partu nějakých skautíků. Doba vznešených idejí dávno minula. Nám jde o moc a myslíme to vážně.“
Jeho poctivost byla jako nástroj sloužící nepoctivosti druhých. Poctiví jen dávali, nepoctiví jen brali. Poctiví prohráli, nepoctiví vyhráli. Jak dlouho může dobrák zůstat dobrákem za režimu, který má za cíl páchat dobro?
Ve světě, stavícím na neexistenci rozumu, vládě železné pěsti, znevýhodňování schopných, obětování nejlepších v zájmu nejhorších, v takovém světě se ti nejlepší musejí obrátit proti společnosti a stát se jejím úhlavním nepřítelem.