Rusko zažilo mohutný hospodářský rozkvět za cara Mikuláše II. Zvláště za premiérů Sergeje Juljeviče Witteho a později Pjotra Arkaďjeviče Stolypina. Bohužel ten první byl penzionován a druhý zavražděn v roce 1911.
„… Moje současná situace není veselá, ale přesto se musím smát. Odvaha neznamená, že člověk nemá strach, ale že je něco důležitějšího, čemu se člověk musí postavit. ..."
Evropa potřebuje více Ukrajinu, než Ukrajina Evropu. Pomáháním Ukrajině pomáháme i sami sobě. Ukrajina nežebrá, probouzí Západ, který mravně nebezpečně kolabuje z blahobytu. Jenom zákony o svobodě a demokracii před zlem neubrání.
Vypadá to, že Ukrajinci vybombardovali ruské muniční sklady a netušili, že tam jsou atomové hlavice. Ty údajně explodovaly – ne atomovým výbuchem, ale rozptýlením štěpného materiálu, tedy jako špinavá bomba.
V roce 1939 jsme s plně vyzbrojenou armádou nebránili svoji zemi - za posledních 100 let ani jednou! S následky se potýkáme dodnes – hospodářsky, kulturně a hlavně mravně.