Rada ČT 18.6.2025: Jak jsem nedobyl zatvrzelou tvrz
Náhodně jsem potkal jednu vysoce postavenou osobu v ČT, která mi řekla: „Oni se vás bojí“. To není můj problém, někdo poděkuje, jiný se bojí. Není moc radních, kterých si může slušný občan vážit…
Náhodně jsem potkal jednu vysoce postavenou osobu v ČT, která mi řekla: „Oni se vás bojí“. To není můj problém, někdo poděkuje, jiný se bojí. Není moc radních, kterých si může slušný občan vážit…
Má snad veřejnost pouze právo radní slyšet, ale vidět je pouze v jednacím sále? Ujišťuji veřejnost, že je na co se dívat. Je to mnohem zajímavější sledovat, jak se někteří radní chovají, když nemluví, pokud vůbec promluví a i to jak mluví a myslí.
Stále se vypořádáváme s naší zločinnou minulostí. Nedokážeme-li se s ní vyrovnat, bude se nám stále připomínat i v budoucnu. Hoši tam na nebi, omluvit se vám nelze, není to omluvitelné, o to více je to trvale zavazující.
Veřejnoprávní televize dnes není vnímána jako nestranná a objektivní. Jakmile tato důvěra v nestrannost a nezávislost eroduje, potom zákonitě eroduje i legitimita samotného poplatku.
Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.