Omlouvám se panu autorovi. Marně jsem hledal jeho jméno. Neznám ho dodnes, vyjma fotografie. Uvedl jsem odkaz na autorův článek ve víře, že jeho šíření ocení a případně i poděkuje. Doporučuji autorovi, aby se věnoval obsahu celého článku.
Můj boj proti „institucionálnímu valu“ za svobodu slova a právo veřejnosti na informace o veřejných osobách a věcech trvá už přes 20 let, kdy jsem se vrátil ze švýcarského exilu do rodné země.
Zatím se žalobcům roky daří mne ekonomicky zničit. Právo veřejnosti na pravdivé informace i v této ostudě české justice, neumlčí. Mne rozhodně ne, dokud budu moci pracovat a mít z čeho žít. Svoboda slova stála vždy oběti. V tom je její vysoká cena!
Nedivme se tabu v médiích a ve volebních kampaních. Ústava ČR zaručuje právo veřejnosti na informace ve veřejném zájmu. Pokud je trvale pošlapáváno, následky se projeví na životě nás všech, dříve či později. ZAMINI je zaminováno, kdy nastane výbuch?!
Spravedlnost existovat nepřestala. Lidé ji ztratí, zničí je. Nelze ji zničit. Spravedlnost je uznání toho, že existuje. Nejtemnějším zlem lidstva, nejničivějším nástrojem tyranie ze všech nástrojů, jaké kdy lidé vynašli, je neobjektivní právo.