Nechtěl bych se dožít doby, kdy lidé budou opět potřebovat algoritmy, nebo diktátory, a stanou se nesvéprávnými bytostmi. Daleko už k tomu nemáme. Nenechme si vnucovat jak máme myslet!
Obracím se na Vás s žádostí o prověření tohoto postupu hořovického úřadu. Nejde zde o mne, ale o spravedlnost, lidský přístup, a především o děti, které si takové zacházení nezaslouží.
Při tom všem objevil něco daleko důležitějšího. Nám ostatním ukázal, kde můžeme hledat. A právě za to mu patří mé díky. „Byl to Klondike, kde jsem našel sám sebe. Místo, kde nikdo nemluví. Každý přemýšlí. Tam najdete podstatu. Tak jako já svou.“
Většina zná hrdiny pouze z médií, ale kolik skutečných, obdivuhodných lidí, potkáváme v denním životě, aniž bychom je znali? Nepotřebují se zviditelňovat, těší je, co sami dokázali, zvítězili sami nad sebou.
Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Ve třiceti, jsem si občas myslel, že má docela pravdu. Ve čtyřiceti, že to byl celkem moudrý chlap. V padesáti jsem si řekl: kdyby tu tak byl a poradil mi!