Lidé se mohou navštěvovat, obohacovat. Žít spolu mohou jen pokud mají spojující, společné kořeny náboženské, kulturní a hodnotové. Kolik dnešních „bílých“ politiků a soudců bydlí společně s „černými“, či jinak „barevnými“ lidmi?
Udržíme vůbec demokracii jako státotvorný a kulturní princip? Nebo se prosadí oligarchie miliardářů, podporovaná služebnou a zkorumpovanou „politikou“?
Aby se vyřešily případné národnostní problémy, byly ve smlouvě státy, které dostaly území, povinny přijmout tzv. smlouvu o ochraně menšin ohledně používání jazyka a kulturní autonomie. Ty z nějakého důvodu dodnes nebyly uplatněny.
Zničení říše, následované kulturní marginalizací Rakouska a politickou neexistencí jeho ostatních zemí po roce 1945, učinilo ze střední Evropy předzvěst, zrcadlo nastavené možnému osudu Evropy, laboratoř soumraku.
Bylo založeno s cílem zachovat a propagovat kulturní dědictví sudetských Němců. V roce 2009 byla jeho registrace Ministerstvem vnitra ČR zamítnuta. Uspěli jsme až po šesti letech právních bojů! To jen potvrzuje jeho potřebnost.