Začaly diskuse, velvyslanec Lorenc v Maroku vše shodil, nemohl jsem situaci zachránit. Snažil jsem se s Viktorem diskutovat a vysvětlit mu, že zájmy země musí být vždy prioritní, nad zájmy soukromými. Nechtěl diskutovat, nechtěl odpovědět.
„Stát a státní struktury nebyly budovány podle pevného plánu a v úctě k demokratickému systému hodnot. Policie je fatálně zkorumpovaná, justiční systém je dysfunkční, zemi ovládají mafie exekutorů, lichvářů a podvodníků,
Ještě je čas „Titanic“, směřující plnou parou na „ledovec“ zbrzdit a vyhnout se mu. Jinak hrozí přímý náraz a návrat na začátek. O přežití v džungli by potom rozhodovala schopnost jednotlivce. V tom je Příroda neústupná a spravedlivá.
Připusťme, že by Chorý využil svoji poslední šanci v kariéře a předvedl to nejlepší? Budeme ho potom vynášet do nebe, stejně jako ho dnes odsuzujeme, nenávidíme a posíláme do pekla?
Svoboda slova má svou cenu, zvláště v dnešní době dezinformací a snahami ovládat chování a myšlení obyvatelstva. Každý máme volbu, co tu po sobě zanecháme blízkým a budoucím generacím.