Co s tím, když povaleči z Ďáblova orchestru kydají na vzpomínku hnůj slovních polucí a servilitu zvratků „vše pro revoluci“? Když vryli na oplatku kladivo s provazem a v chrámu cvika mastí?!... Zní koncert od Brahmse pět minut před popravou ...
V kauze Maroko-Gate jsem pana Kmentu osobně kontaktoval, neměl odvahu. Pan Kroupa, na můj email a reakci na jeho článek, dosud nereagoval. Tlaky na moji osobu narůstají v různých formách i dnes. Trvají už 15 let.
Ještě je čas „Titanic“, směřující plnou parou na „ledovec“ zbrzdit a vyhnout se mu. Jinak hrozí přímý náraz a návrat na začátek. O přežití v džungli by potom rozhodovala schopnost jednotlivce. V tom je Příroda neústupná a spravedlivá.
Připusťme, že by Chorý využil svoji poslední šanci v kariéře a předvedl to nejlepší? Budeme ho potom vynášet do nebe, stejně jako ho dnes odsuzujeme, nenávidíme a posíláme do pekla?
Svoboda slova má svou cenu, zvláště v dnešní době dezinformací a snahami ovládat chování a myšlení obyvatelstva. Každý máme volbu, co tu po sobě zanecháme blízkým a budoucím generacím.