Díky eurounijnímu neomarxistickému progresivismu společenské změny pozvolna akcelerují. Za 10 let už asi budeme vědět, zda Evropa zůstane tím, čím po staletí byla a nebo její obyvatelé budou vzývat islám, či se na východě utká s ruským medvědem.
David Pastrňák ukazuje, že skutečný úspěch roste z bolesti, ne z pohodlí. EJO vyzdvihuje jeho příběh jako vzor odvahy, vytrvalosti a síly překonávat překážky v době, kdy mladí lidé čelí krizím identity a smyslu.
Evropa potřebuje více Ukrajinu, než Ukrajina Evropu. Pomáháním Ukrajině pomáháme i sami sobě. Ukrajina nežebrá, probouzí Západ, který mravně nebezpečně kolabuje z blahobytu. Jenom zákony o svobodě a demokracii před zlem neubrání.
„Bráníme velkou civilizaci, která má veškeré důvody být hrdá na svou historii, být si jistá svou budoucností a usilovat o to, aby byla vždy pánem svého vlastního hospodářského a politického osudu.
Poté, co se jim narodily děti, jsem byla s nimi častěji. Syn se také více zaměřuje na výchovu dětí, aby jednou byli stejně dobří Maďaři jako Angličané a byly na to pyšní a hrdí.