Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bývalý velvyslanec ve Francii senátor Pavel Fischer, mluví nezvykle tvrdě, kdy jinak mluví uhlazeně, diplomaticky. Za jeho slovy je ukryto velké pokrytectví.
Každá země má takovou demokracii a stav lidských práv, jaké si bojem a občanskou angažovaností vybojují občané. V supermarketech si ji nekoupíte. Budeme-li stále čekat na Godota, přijdeme i o ně a zaslouženě.
Není už nejvyšší čas na nové „Pražské jaro“, jako v roce 1968 a vypořádat se s těmi, kteří za peníze daňových poplatníků neslouží zemi, ale hlavně sami sobě?! Ne jako v Listopadu 89, kdy jsme umožnili pokračování vlády komunistů a jejich pohrobků?
Společenská tyranie je často daleko nebezpečnější než politická. A i když neukládá tak přísné tresty, nelze před ní uniknout, proniká hlouběji do všech sfér života a zotročuje duši.
Občanská společnost si nebezpečnost situace začíná uvědomovat stále více. Je připravena pro to sama něco aktivně udělat, pokud ničení naší země politiky, a s na ně navázanými mocenskými skupinami, bude pokračovat, jako dosud.