Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.
Politická zvěř se dostala k moci. Na rozdíl od zvířat, nikdy nebude mít dost. Ohrožuje přírodu, životní prostředí, zemi, její obyvatelstvo a budoucnost nás všech. Dokážeme ji zastavit? Čekání na Godota ji neohrožuje!
Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše
Jeden projekt lepší než druhý. Hlavní jsou prachy. Občan vytvoří hodnoty, zvolí nehodnotné, které hodnoty znehodnotí! Kolik peněz doputovalo na místa určená a neurčená, se už nedovíme. Takové rozkrádání zarazí buď vzpoura občanů, nebo válka.
Dodnes jsme se hospodářsky, kulturně a mravně z vyhnání Německých Čechů nevzpamatovali a možná už vzpamatovat ani nedokážeme. Dokáže se země ještě pozvednout, nebo spadne nevratně na úplné dno mezi bezvýznamné země, ostatním k smíchu, či k pláči?