MZV ČR už bylo, dřívějším rozsudkem, donuceno ji opět zaměstnat. Pomstilo se jí nižším platem, prací učně a nevhodným pracovním prostředím. V podstatě byla a stále je na „černé listině“. Věřme, že už ne dlouho!
Dnešní odborníci tvrdí, že jsme se dosud s odsunem německých Čechů hospodářsky, kulturně a mravně, nevypořádali – a hned tak nevypořádáme. Za chyby v minulosti se vždy platí budoucností!
Budoucnost nepatří opečovávaným. Čím dříve to pochopí ministr Plaga, a ostatní politici, tím lépe pro ČR a její občany. I naši politici v dnešním propojeném světe zjišťují, jak je limituje neznalost jazyků. Nedivme se, že se s nimi nikdo nebaví…
Pod vedením Jana Antonína Bati se tato kontinuita proměnila v bezprecedentní expanzi. Organizace se rozrostla z přibližně 16 500 zaměstnanců v roce 1932 na více než 100 000 zaměstnanců po celém světě...
Zvu vás k následování, nemoralizujme, ale ať je náš život sám svědectvím. Cesta náročnější, ale ve výsledku zcela jistě účinnější. Být poutníkem znamená nejen docenit cíl cesty, ale i cestu samotnou. Pouť je také čas jít s druhým a nejít sám.