Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Pokud někdo ovládne celou soustavu, to jest dozorové státní zastupitelství a následně GIBS, kdy všichni jdou na ruku jednomu člověku, nebo z něj mají strach, tak se podaří ´poklidit´ úplně všechno. Je to smutné a strašná ostuda pro policii.
Následující texty mohou vyvolat nevolnost, nechutenství, morální paniku, a rozhodně, měli-li jste kdy jaké, ztratíte poslední iluse o Policii České republiky jako o tom, kdo v této zemi prosazuje právo a pomáhá obětem těch, kteří je porušují.
Kdo náš veřejný život pozorněji sleduje, potká se také se zvláštním typem intrikantů. Intrikaření otrávuje celý náš společenský život. Nemohou být lvi, stávají se liškami, protože nemohou být žádní hrdinové, stávají se lokaji ... TGM
Ústavní soud 18.1.2025: „Nikdy se nesnažila zalíbit mocným. Nesnášela ustrašenost, čecháčkovství, vrabce v hrsti a vzdušné zámky, ale za práva toho posledního z posledních se bila jako lvice“.