Jak je možné, že společnost, která důsledně brání život trojnásobného vraha, připouští ukončení života nenarozeného dítěte, které se ničeho nedopustilo a jeho jedinou „vinou“ je, že přišlo v nevhodný čas?
Sedí na ně termín sněhové vločky. Když zafouká vítr, tak se zlomí, když se rozsvítí sluníčko, tak roztají. Je to důsledek toho, jak se jim snažíme ve všem ulehčovat život.
Každý roste převážně skrze vlastní zkušenosti. Kdybych já sám nevěděl, jak chutná strach, zlost, bezmoc a jiné nepříjemnosti životní, jen těžko stál bych dnes tam, kde jsem a mohl se podíleti na zlepšení našich životů.
Na místě masakru se mají stavět obytné domy?! Další příklad toho, jak hluboko klesla kdysi demokratická země. Odborníci konstatují: Z odsunu německých Čechů jsme se dodnes hospodářsky, kulturně a mravně, nevzpamatovali.
Nechtěl bych se dožít doby, kdy lidé budou opět potřebovat algoritmy, nebo diktátory, a stanou se nesvéprávnými bytostmi. Daleko už k tomu nemáme. Nenechme si vnucovat jak máme myslet!