Obracím se na Vás s žádostí o prověření tohoto postupu hořovického úřadu. Nejde zde o mne, ale o spravedlnost, lidský přístup, a především o děti, které si takové zacházení nezaslouží.
Z fotografií a záznamu, který jsem zveřejnil v předchozím díle, vyplynulo, že se v Maroku neměnila schengenská víza pro podezřelé osoby pouze za finance, ale také za obchody. Více v přepisu nahrávky.
Ale co se tady stalo před 81 lety, byl skutečně masakr. Stejně tak říkáme ‚odsun‘ Němců, jako kdyby jeli někam na výlet. V němčině tomu ale říkají ‚vyhnání‘, tedy něco násilného. Měli bychom mít odvahu událost nazvat pravým jménem.“
Pevně jsem se rozhodl, že se nikdy nepřipojím ke společnosti, v níž mají přednost finance před prací, nebo kde hrají hlavní roli bankéři a finančníci.
Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.