Není už nejvyšší čas na nové „Pražské jaro“, jako v roce 1968 a vypořádat se s těmi, kteří za peníze daňových poplatníků neslouží zemi, ale hlavně sami sobě?! Ne jako v Listopadu 89, kdy jsme umožnili pokračování vlády komunistů a jejich pohrobků?
Naše země by dnes potřebovala tisíce rodin, jako byla rodu Mašínů! Dokážeme svými životy být hodni jejich odkazu a vykonané práce? Času moc nezbývá, ale nikdy není pozdě – kdo nebojuje je předem poražen. Jen ten, kdo bojuje, má naději na vítězství!
Kdosi řekl: "Já bych, s dovolením, vyvěsil heslo „Nevolte nevládu“. Co by se stalo, kdyby se to stalo, to fakt nevím. Ale nějakou jiskřičku naděje by to snad mohlo…"
Věřím, že ze strany VOP bude stížnosti věnována náležitá pozornost, ve veřejném zájmu, dojde k přezkoumání uvedených pochybení, porušování platných zákonů a vyřešení situace, ke které by nikdy nemělo docházet - ve vyspělé demokratické zemi.
Prodavačka u Bati v Praze: „Vedení nemá zájem o návrhy zaměstnanců, ředitelé z různých zemí a různých národností se neustále střídají – Asiaté, Arabové, Turci, plat dobrý, práce žádná, levá ruka neví, co dělá pravá – vše se hroutí...“