Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?
Následující texty mohou vyvolat nevolnost, nechutenství, morální paniku, a rozhodně, měli-li jste kdy jaké, ztratíte poslední iluse o Policii České republiky jako o tom, kdo v této zemi prosazuje právo a pomáhá obětem těch, kteří je porušují.
Je snad hodnota lidského zdraví určována postavením ve společnosti?! V ČR zřejmě ano. Nic nemožného v zemi neomezených nemožností. Škoda, že bojovnost českého etnika skončila s Janem Žižkou. Dnes by byl možná více motivován k činům než tehdy!
Svoboda slova má svou cenu, zvláště v dnešní době dezinformací a snahami ovládat chování a myšlení obyvatelstva. Každý máme volbu, co tu po sobě zanecháme blízkým a budoucím generacím.
„Párkrát jsem se s ním potkal před více než čtyřiceti lety (byl to syn paní učitelky Aleny Pecinové) a vždy mě na něm fascinovalo, že fungování jeho mozku se zcela vymykalo běžným normám.“