Karel Kryl: ZEMĚ LHOSTEJNOST
V bronzu jen tyčí se kopí, Lev uši své klopí, tak kdo by se bál? Nečiny značené vinou, se dějinami vinou. Ó Bože, co dál? Ó, jak bych jásal, kdybych mohl vzbudit Ferdinanda Peroutku…
V bronzu jen tyčí se kopí, Lev uši své klopí, tak kdo by se bál? Nečiny značené vinou, se dějinami vinou. Ó Bože, co dál? Ó, jak bych jásal, kdybych mohl vzbudit Ferdinanda Peroutku…
Mobily a sociální sítě nám berou život, lidé jen „blahobytně“ existují, postupně degenerují, kdy skutečný život jde mimo nich. Výstižně se nazývají „posunovači“ (dnes umí už i opice). Jedinou cestou je obnovení přirozené lidské, pozitivní komunikace.
Z 10ti radních bylo 7 pro mé vystoupení (zdrželi se, tradičně, předseda Rady ČT Karel Novák, radní Jiří Padevět a Milada Richterová). Na protest odešla před hlasováním, také tradičně, radní Bára Procházková (vrátila se až po mém vystoupení).
Finsko i Ukrajina nám ukazují cestu k uhájení skutečné svobody. Její cena bude vždy vysoká. Otázkou je, jakou cenu má pro každého z nás? Pokud má vyšší cenu blahobyt, přijdeme i o něj, dříve, než si připouštíme! Vstanou noví bojovníci?! Nejvyšší čas!
Např. zákon uvádí nadmořskou výšku nejvýše položené maďarské vesnice, takže nad touto nadmořskou výškou dostávají zemědělskou podporu na každý hektar, a pod touto nadmořskou výškou platí zemědělci stejnou výši, ale daně za každý hektar.