Dnes, v naší době, jako by se kolektivismus, vláda těch, kdo žijí z druhé ruky, ta odvěká stvůra, utrhla ze řetězu a začala vztekle řádit. Dotlačila lidi na úroveň takového intelektuálního ponížení, které nemá v historii lidstva obdoby.
Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bývalý velvyslanec ve Francii senátor Pavel Fischer, mluví nezvykle tvrdě, kdy jinak mluví uhlazeně, diplomaticky. Za jeho slovy je ukryto velké pokrytectví.
Svět opět degeneruje z blahobytu. Příliš mnoho lidí zbohatlo bezpracně. Jsou-li u moci, jsou z ní nemocní a ohrožují celý svět. Každý máme volbu – čekat na zaslouženou porážku jako ovce, nebo se vzepřít s nadějí na vítězství.
Právo nemá sloužit sobě, má sloužit lidem. Pokud se stane nástrojem, kterým stát legitimizuje své pohodlí na úkor spravedlnosti, přestává plnit svou základní funkci. Otázkou je, zda je stát schopen obstát jako nástroj ochrany práv v reálném světě.
Součástí povinné četby na školách jen tak hned Jan Palach nebude. Předost mají dnes jiné „hvězdy“ jak v médiích, tak na sociálních sítí a ve veřejnoprávní ČT. Jak dlouho si bude moci naše země dovolovat trvalý mravní úpadek?