Rusko zažilo mohutný hospodářský rozkvět za cara Mikuláše II. Zvláště za premiérů Sergeje Juljeviče Witteho a později Pjotra Arkaďjeviče Stolypina. Bohužel ten první byl penzionován a druhý zavražděn v roce 1911.
Po roce 1945, jsme naše krajany, s německými kořeny, barbarsky vyhnali na základě kolektivní viny. Potrestali jsme se sami. Hospodářsky, kulturně a mravně jsme se z toho stále nevzpamatovali. Mravní úpadek dnes vidíme všude kolem sebe.
Dnešní odborníci tvrdí, že jsme se dosud s odsunem německých Čechů hospodářsky, kulturně a mravně, nevypořádali – a hned tak nevypořádáme. Za chyby v minulosti se vždy platí budoucností!
Jak nám dnes naši němečtí krajané mravně, hospodářsky a kulturně chybějí, stejně jako „páteř země“ naši sedláci. Agrární stranu komunisté zlikvidovaly, jako zlikvidovali SOKOL a jeho elitu, která zbyla po likvidaci nacisty a které se báli nejvíce.
Dodnes jsme se hospodářsky, kulturně a mravně z barbarského odsunu svých staletých spoluobčanů nevzpamatovali. Zaplatili jsme, platíme a budeme platit hodně draze, zvláště když části našich dějin stále zamlčujeme.